|
|
Habitatové preference vážek vzhledem k charakteru litorální a příbřežní vegetace.
Bonková, Anita ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Waldhauser, Martin (oponent)
Vážky tvoří jeden z důležitých pilířů většiny vodních ekosystémů a hrají významnou roli při udržování jejich rovnováhy. Hlavním cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o habitatových preferencích příslušníků řádu Odonata se zaměřením na efekt litorálních a ripariárních vegetací, které jsou kritickými složkami vodních biotopů a významně ovlivňují rozšíření, početnost a reprodukční úspěšnost vážek. V práci se věnuji všem vývojovým stádiím, od larev po dospělce. Tyto poznatky jsou důležité pro udržování a revitalizaci sladkovodních ekosystémů, ve kterých je nutné věnovat se složení litorální a ripariární vegetace pro podporu rozmanitých potřeb tohoto jedinečného hmyzího řádu. Klíčová slova: habitatová preference, vážky, Odonata, příbřežní vegetace, litorální vegetace
|
|
|
Společenstva vážek (Odonata) vybraných lokalit Benešovska
ŘÍHOVÁ, Radka
Cílem této bakalářské práce bylo zmapování výskytu vážek (Odonata) na vybraných lokalitách v okolí obcí Heřmaničky, Velké Heřmanice a Mrákotice na Benešovsku. Tato bakalářská práce je založena na předem provedeném terénním výzkumu (odchyt a pozorování vážek). Dalším cílem této bakalářské práce bylo zkoumání přírodních poměrů na osmi předem vybraných lokalitách Benešovska, porovnání lokalit mezi sebou na základě environmentálních charakteristik a zjištění přítomnosti společenstev vážek. Navrženo bylo i didaktické využití ve výuce na základních školách.
|
|
|
Společenstva vážek (Odonata) vybraných lokalit v okolí Borovan
VOTRUBOVÁ, Daniela
Tato práce se zaměřuje na výzkum výskytu Odonata (vážek) v oblasti okolí Borovan. Výzkum byl motivovaný nedostatečným množstvím informací o výskytu druhů Odonata v této oblasti, která je součástí mapovacího čtverce 7153b. Zjišťování společenstev Odonata bylo provedeno terénním výzkumem. Při něm byly sbírány larvy a dospělci na předem vybraných devíti lokalitách. Larvy i dospělci byli sbíráni od června do září v roce 2021 a v zimních měsících byly jednotlivé vzorky určovány v laboratoři. Pro determinaci jednotlivých druhů larev i dospělců bylo použito vybavení laboratoře a determinační klíče dle známé literatury. K prezentaci výsledků byl použit program Canoco (DCA, CCA) a další souhrnné statistické analýzy. Touto prací byl prokázán překvapivý výskyt Aeshna affinis (šídla rákosního), Lestes dryas (šídlatky tmavé), Sympecma fusca (šídlatky hnědé), Coenagrion pulchellum (šidélka širokoskvrnného), Coenagrion hastulatum (šidélka kopovitého) a Gomphus vulgatissimus (klínatky obecné).
|
|
|
Predation risk and habitat complexity modify intermediate predator feeding rates and energetic efficiencies in a tri-trophic system
KOLÁŘ, Vojtěch
Many species show behavioural and physiological responses to predation risk, with important implications for their individual growth and development, but these responses may be context dependent. The goal of this study was to measure feeding and metabolic rates of intermediate invertebrate predators under different levels of predation risk and abiotic conditions to understand how they might affect their energetic efficiency, i.e. the ability to utilize available resources for individual growth. We ran laboratory experiments with larvae of three odonate species representing intermediate predators exposed to three levels of predation risk (none, visual cues, and visual and chemical cues) and two levels of habitat complexity (present vs. absent artificial submerged vegetation). We show that the response of intermediate predators to predation risk and its consequences for energetic efficiency are species specific and likely determined by their foraging and defense traits and their habitat domains.
|
|
|
Společenstva vážek (Odonata) vybraných lokalit Českobudějovicka
SVYSTUNOVA, Valérie
SVYSTUNOVA, Valérie. Společenstva vážek (Odnata) vybraných lokalit Českobudějovicka. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Katedra biologie, 2021, 42 s. Bakalářská práce se zabývá převážně terénním výzkumem vybraných lokalit Českobudějovicka. Jedná se o průzkum společenstev vážek na šesti lokalitách. Cílem práce je získání základních faunistických informací o řádu Odonata a o přírodních poměrech zkoumaných oblastí, získání orientačního přehledu o charakteru odonatofauny na vybraných lokalitách a jejich vzájemné srovnání mezi sebou, ale i s již publikovanými výsledky jiných autorů a návrh možného didaktického využití řádu ve výuce na ZŠ.
|
|
|
Orientace vážek v prostoru
Hupková, Lenka ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Cílem mé práce je shrnutí a zhodnocení dosavadních poznatků o orientaci vážek v prostoru, a to zejména na malých a středních prostorových škálách. Ve své práci se zabývám orientací vážek dle horizontálně polarizovaného světla, která patří mezi nejvíce prozkoumané oblasti orientace příslušníků řádu Odonata, a dále vizuální orientací vážek při výběru habitatu a v rámci něj. Pozornost věnuji zejména úloze prostorových landmarks v orientaci vážek v rámci habitatu, která není, tak jako plno jiných oblastí orientace řádu Odonata, výrazně prozkoumána a nabízí mnoho příležitostí k dalšímu výzkumu. Dále popisuji orientaci vážek během migrací. Kromě zrakové orientace se ve své práci zabývám i orientací vážek pomocí jiného smyslu, a to čichu - ačkoliv Odonata byla dlouhou dobu považována za anosmická. Klíčová slova: prostorová orientace, vizuální orientace, vážky, Odonata, landmarks
|
|
|
Variabilita křídelní žilnatiny vážek (Insecta: Odonata) - geometricko-morfometrická studie
Přibylová, Petra ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Vzor křídelní žilnatiny vážek (Odonata) je užíván jako důležitý soubor znaků v systematice. Cílem předložené práce je podchycení trendů variability křídelní žilnatiny vážek na základě geometricko-morfometrické analýzy. Variabilita tvaru křídel a křídelní žilnatiny byla zkoumána v rámci jednotlivých podřádů, čeledí, druhů a pohlaví jedinců prostřednictvím analýzy hlavních komponent (PCA), redundanční analýzy (RDA) a centroidové velikosti. Podkladová data zahrnují snímky 46 druhů vážek náležících do 43 rodů a 24 čeledí, které pocházejí z institucionálních entomologických sbírek. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že zástupci podřádu Zygoptera disponují velkou tvarovou rozmanitostí obrysu křídla. U druhů náležících k podřádu Epiprocta se variabilita křídelní žilnatiny projevuje především v oblasti costy a nodu. Rozdíl v pohlaví jedinců neindikuje výskyt znatelných odlišností ve tvaru křídla ani ve struktuře křídelní žilnatiny. Poměr délky a šířky křídla spolu s tvarem plamky je přímo spjat s velikostí těla vážek. Klíčová slova: Odonatoptera, Odonata, Epiprocta, Zygoptera, křídelní žilnatina, variabilita, geometrická morfometrie
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Vážky ve městské krajině
Fiala, Bohumil ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Urbanizace je v současnosti jedna z hlavních příčin destrukce krajiny, ohrožení druhů a homogenizace přírodních společenstev. Vážky představují důležitou součást sladkovodních ekosystémů. Vzhledem k jejich obojživelnému životnímu cyklu jsou ovlivněny environmentálními faktory jak ve vodě, tak na suché zemi. I přes negativní vliv urbanizace na životní prostředí má městská krajina potenciál hostit velkou diverzitu organismů, včetně vážek. Lokální diverzitu vážek nejvíce podpoříme vhodným managementem sladkovodních stanovišť, zahrnujícím zajištění velké diverzity vodní, litorální i pobřežní vegetace, zachování původního dna a břehů tekoucích i stojatých vod a zlepšení kvality vody ve městech. Důležitá je také konektivita jednotlivých lokalit v krajině a omezení počtu ekologických pastí. Vysoký ochranářský potenciál mají maloplošné umělé vodní nádrže a dobře zachované sekundární biotopy. Vážky mohou také zastávat roli deštníkových druhů pro ochranu sladkovodních společenstev (nejen) v urbanizovaných oblastech.
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samců páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) na jejich epigamní chování
Rohlíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Holuša, Otakar (oponent)
Má práce se zabývá individuálními charakteristikami samců šídla Cordulegaster boltonii (páskovce kroužkovaného) ve vztahu k jeho epigamnímu chování. V první části práce analyzuji vzájemné vztahy měřených charakteristik (délka a výška křídla, plocha křídel, tělesná hmotnost, věk), v druhé části práce je se zabývám jejich možným vlivem na epigamní chování páskovců, konkrétně na aktivitu věnovanou vyhledávání samic. Samci tohoto druhu se vyznačují skenovacími lety nad potokem, kde potkávají kladoucí samice, s kterými se páří. Toto chování bylo pozorováno v terénu díky individuálně značeným samcům a na základě těchto průletů byla zjišťována aktivita samců, kterou lze zjednodušeně interpretovat jako reprodukční úspěšnost, jelikož aktivnější samci mají větší pravděpodobnost potkat samici. Moje práce zahrnuje 3 způsoby hodnocení aktivity, a to dle reálného množství průletů, průměrného pořadí samců na základě počtu průletů a kombinací průměrného pořadí a počtu dní. V druhé části práce tak hodnotím efekt výše zmíněných individuálních charakteristik na aktivitu samců., kdy jako jediný průkazný se jeví efekt věku samce. Dále jsem hodnotila vztah změny frekvence letů během denní doby a i to, jak aktivitu ovlivňuje teplota vzduchu. Data o morfologických vlastnostech jsem analyzovala i u samic tohoto druhu a na...
|
host ::
RSS.